Kleksografie
Umění přeložené inkoustové kaňky
Inkoust na papír, přeložit, otevřít: kaňka je zrcadlená a najednou se něco dívá zpátky. S tímhle okamžikem si lidé hrají už přes 150 let.
Krátká historie
- Polovina 19. století
Německý básník a lékař Justinus Kerner vytváří z přeložených inkoustových kaněk přízračné postavy a píše k nim verše. Říká jim kleksografie; jeho kniha „Kleksographien“ vychází v roce 1890, po jeho smrti.
- 1896
Kniha „Gobolinks“ dělá z překládání kaněk hru pro děti i dospělé: udělej kaňku, najdi potvůrku, vymysli k ní rýmovačku.
- 1921
Hermann Rorschach zveřejňuje deset inkoustových skvrn pro svůj psychologický test. Odtud pocházejí slavní motýli a netopýři.
- Dnes
Blotkins přenáší přehyb do telefonu: kápneš inkoust, přeložíš stránku a malý kouzelník pomůže kaňce probudit se.
Proč vidíme tváře
Náš mozek pořád hledá tváře – v mracích, zásuvkách a kávové pěně. Říká se tomu pareidolie. Přeložená kaňka to usnadňuje: přehyb ji udělá souměrnou jako tvář nebo zvíře a dvě tečky vedle sebe čteme jako oči.
Vyrob si jednu na papíře
- Přelož list papíru napůl a zase ho rozlož.
- Kápni na jednu polovinu pár kaněk inkoustu nebo zředěné barvy, blízko přehybu.
- Přelož ho a pevně přitiskni rukou. Čím déle tiskneš, tím dál se inkoust rozteče.
- Pomalu ho rozlož. Kaňka je teď zrcadlená na obou polovinách.
- Najdi oči. Až všechno uschne, domaluj je – a dej své potvůrce jméno.
Nebo to nech na kouzelníkovi
V Blotkins se překládá přímo v telefonu – na iPhonu Duo ho prostě zavřeš. Aplikace přečte tvar a udělá z něj potvůrku se jménem, druhem a řádkem z jejího atlasu.
Nokewing
Nibvidot
Tetshell Zu